Evropa propadá (Týden 12)
Výprodeje na světových trzích pokračují. Nejvíce to odnesla, v souladu s prudký růstem počtu nakažených lidí, Evropa. Propad evropských indexů se za posledních pět obchodních dní přiblížil ke dvaceti procentům. V porovnání s takovým číslem je desetiprocentní pokles amerických akcií a akcií rozvíjejících se trhů ještě docela snesitelným číslem.
Důvody stojící za propadem jsou nadále stejné. Šíření viru a počet infikovaných lidí je stále větší a dynamicky roste. Přijatá opatření proti jeho šíření dusí globální ekonomiku. Likviduje byznysy a ruší, nebo přinejmenším v budoucnu bude rušit, pracovní místa. Dalším aspektem je korporátní dluh, který díky nízkým úrokovým sazbám z posledních let vzrostl na násobně vyšší úroveň, než tomu bylo v předkrizovém roce 2007. Jak budou společnosti v časech recese schopny splácet svůj dluh?
To platí zejména pro sektor energií. Ropná válka mezi Ruskem a Saudskou Arábií srazila ceny ropy pod třicet dolarů za barel. Pro koncového uživatele dobrá zpráva, levný benzín a nafta se hodí. Pro velké ropné koncerny se ovšem jedná o úrovně nahánějící hrůzu, protože jsou často pod náklady na těžbu a budou mít velký dopad na hospodaření těchto firem. I proto poklesly ceny energetických firem od počátku roku v průměru o padesát procent a u jednotlivých firem i mnohem více.
Nicméně prvotní příčinou byl jednoduchý fakt, že zejména americké akcie byly na počátku letošního roku jednoduše extrémně drahé, na což jsme v rámci pravidelných měsíčních výstupů z jednání investičního výboru upozorňovali.
Poměr celkové tržní kapitalizace amerického akciového trhu k tamnímu hrubému domácímu produktu dokonce ukazoval, že na počátku letošního roku byly akcie dokonce nejdražší za posledních padesát let a hodnota poměru hravě překonávala jak rok 2007, tak také vrchol před prasknutím internetové bubliny na přelomu milénia.
Jak má investor dále postupovat? Kolik investorů, tolik odpovědí. Každý má jiný horizont, jiné priority a jinou odolnost k riziku. Vezmu tedy odpověď k sobě samému.
Pravidelné investice
Tady se neděje vůbec nic. V mém portfoliu je osm fondů, z nichž čtyři (vesměs akciové) jsem v předtuše recese začal nakupovat prakticky přesně před dvanácti měsíci. Mým horizontem je rok 2028, kdy budu odcházet do penze a to, co se děje nyní, mě celkem nezajímá, jen se toho chystám využít. Nakonec, stejně bych ty peníze, které tam měsíčně posílám, utratil za … Celkový pokles hodnoty portfolia od počátku roku je kolem patnácti procent, což je ve srovnání s indexy dobrá práce. Diverzifikace holt stále platí a pracuje dobře.
Jednorázové investice
Tady jsem opatrný. Nemyslím si, že by současný propad byl již u svého dna. Věřím v příchod recese a tím pádem skutečně výrazného ekonomického zpomalení. Dna dvou předchozích medvědích trhů byla poblíže P/E 13. Nyní jsme stále poměrově vysoko a uvedená hodnota by se měla pro index SP500 pohybovat někde u mety 2000–2100 bodů. Prvním znakem zlepšení situace by mohla být stagnace počtu nakažených. Ta je ovšem zřejmě v nedohlednu. Existují ale jednotlivé tituly, které začínám již do svého portfolia opatrně nakupovat. A to zejména na naší burze, která za uplynulých deset let spíše stagnovala, zatímco zbytek světa raketově rostl často i o stovky procent. I v USA jsou společnosti, kam se dívám a opatrně nakupuji, na druhé straně pro nezkušeného investora s nedostatkem cashe to prozatím nedoporučuji.
Václav Pech, člen investičního výboru Broker Trustu