Skončí první kvartál ztrátou? (Týden 13)

Nejistota na trzích s rizikovějšími aktivy, která započala s příchodem února letošního roku, nadále pokračuje.

Velká většina akciových indexů v uplynulém týdnu výrazně ztrácela a je tedy možné, že i přes rekordní lednový vstup zakončí indexy úvodní „čtvrtrok“ ve ztrátách. Nedařilo se ani rizikověji orientovaným typům dluhopisů. Naopak dobře se dařilo podkladům, které jsou v období bouří na akciových trzích považovány za poměrně bezpečné přístavy. V uplynulém týdnu posílil japonský jen, americký dolar a daří se také bezpečným státním dluhopisům.

Co stojí za poklesem cen (zejména) amerických indexů?

Především to, že jsou prakticky ze všech pohledů mimořádně drahé a zdá se, že všechny dobré zprávy jsou v jejich cenách již započítány. Jsme v době, kdy se u leckterých firem vyplatí koupit si spíš jejich korporátní dluhopis a držet jej do splatnosti než samotné akcie.  Na druhé straně s těmi špatnými zprávami se dlouhou dobu nepočítalo nebo trhu přišly jako nepodstatné, protože Trump.

Jestliže dříve jméno současného prezidenta Spojených států investory motivovalo k masivnímu nakupování amerických akcií, v posledních týdnech se zdá, že trhům Trump více překáží, než pomáhá.  Scénář obchodních válek zhmotněných v uvalení dovozních cel začíná děsit. Dobrá není ani mezinárodně politická situace, i když tady bych zřejmě citoval poručíka Hamáčka „ale prosím vás, kdy byla…“

Hlavní událostí minulého týdne bylo zasedání centrální banky Spojených států. Ta podle očekávaní navýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Ty se nyní pohybují v pásmu 1,5 -1,75 %. FED také potvrdil, že jeho plán ohledně počtu zvýšení sazeb v roce 2018 nadále trvá a odmítl tak spekulace o tom, že bude zvyšovat sazby rychleji, než původně předpokládal. Podle projekce pak vidí v roce 2020 úrokové sazby nad třemi procenty.

O dovozních clech ze strany Spojených států již byla řeč. Prezident Trump podepsal dekret, jehož důsledkem by mohlo být uvalení cel na dovoz zboří z Číny v hodnotě až šedesát milionů dolarů. Peking pak odpověděl, že v odvetě uvažuje o zavedení cla na zboží dovážené ze Spojených států. Strach z obchodních třenic zcela zastínil pozitivní makro data z USA, jako dlouhodobě nejnižší počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti a lepší než očekávané objednávky zboží dlouhodobé spotřeby.

Na domácím, českém trhu zaujala zpráva pocházející od viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka. Ten oznámil, že naše centrální banka má dostatečný prostor k vyčkávání s dalším zvyšováním úrokových sazeb.

I v tomto týdnu bude zřejmě v centru pozornosti investorů Donald Trump a třenice mezi USA a Čínou ohledně dovozních cel. Menší, i kdy ne malou váhu pak budou investoři připisovat německé inflaci, zprávě o vývoji HDP ve Spojených státech a datům z trhu s nemovitostmi.