Jako za války. Co způsobil koronavirus a jak rozhýbat ekonomiku?

Nemoc
Covid-19 zasáhla téměř každou část národního hospodářství naprosté většiny
států na světě. Můžeme mluvit o krizi, nicméně se nejedená o klasickou
ekonomickou krizi či recesi. Příčinou problému je externí šok a ne to, že by
například dluhy přerostly únosnou míru, zkrachovaly by banky nebo se dostaly do
nerovnováhy důležité ekonomické veličiny jako nabídka a poptávka, což byly
příčiny předchozích krizí. Jedná se o krizi veřejného zdraví, která má za důsledek
ekonomický šok – lidé jsou v karanténě, nechodí do práce, obchody, továrny a
provozovny jsou zavřené. Jelikož je ekonomický šok důsledkem a ne příčinou, tak
se jednotlivé ekonomiky dokážou rychle zotavit. Musí být ale splněny určité
předpoklady.

Akce centrálních bank

Prvním
je koordinovaná monetární politika hlavních světových centrálních bank.
Centrální banky po celém světě už reagovaly prudkým snížením základních
úrokových sazeb. To je rychlý nástroj, kterým centrální banka uvolní peníze na
mezibankovním trhu. Velké firmy si mohou levněji půjčovat peníze, dochází i ke
snížení dalších úrokových sazeb, které mají vliv například na hypotéční nebo
spotřebitelské úvěry.

Nicméně
COVID-19 je tak rozsáhlý šok, že samotné snížení úrokových sazeb nestačí. Proto
drtivá většina centrálních bank přistoupila také k tzv. kvantitativnímu
uvolňování. Znamená to, že centrální banky začaly na trzích nakupovat cenné
papíry. Centrální banky v podstatě natisknou peníze a budou kupovat kromě
státních dluhopisů také ostatní aktiva. Například americká centrální banka
(FED) ohlásila, že bude nakupovat hypotéční portfolia od bank, dluhopisy od
velkých korporací či portfolia, která se skládají ze studentských půjček a
leasingových či spotřebitelských úvěrů. Zjednodušeně řečeno – FED plánuje
natisknout a uvolnit tolik peněz, jako za celé období od poslední velké krize
let 2008/2009 do loňska. Tím do ekonomiky nalije dostatek peněz, které budou
moci banky využít mimo jiné pro poskytování dalších úvěrů, které jsou velmi
důležité pro chod jednotlivých segmentů hospodářství (a nejenom bankovního
sektoru).

Spotřebitelé jako nejdůležitější součást hospodářství

Centrální
banky dokážou ekonomickému systému pomoci, ale mají omezené nástroje, aby se
nově vytisknuté peníze dostaly mezi běžné obyvatelstvo a menší firmy či
živnostníky. A tady se dostáváme ke druhému předpokladu, aby nedošlo k výrazným
ekonomickým škodám a jednotlivé ekonomiky se po odeznění COVID-19 rychle
zotavily. Spotřebitelé totiž tvoří nejdůležitější část hospodářství, a když
centrální banka pomoci nemůže, musí přijít na řadu stát a jeho fiskální, tedy
rozpočtová politika.

Nejvýraznější
roli v rámci fiskální politiky opět hraje Amerika, která schválila fiskální
podporu ve výši 2 000 miliard dolarů. Tato podpora se bude financovat
prostřednictvím státních dluhopisů, které bude nakupovat centrální banka. Tím
pádem vznikne deficit státního rozpočtu přibližně ve výši 20 procent amerického
HDP. Obdobný rozpočtový deficit zaznamenaly USA naposledy ve 40. letech, v
období druhé světové války. Můžeme tedy v jistém slova smyslu říci, že dnešní
pandemie odpovídá válečnému stavu.

Tyto
razantní kroky ze strany centrálních bank i jednotlivých států jsou potřeba,
aby zaplnily krátkodobý výpadek hospodářství a nedošlo ještě k větším
ekonomickým ztrátám. V případě takto razantních kroků je velká pravděpodobnost,
že současné zastavení chodu hospodářství na několik měsíců nebude mít
katastrofické následky a po odeznění koronaviru budou jednotlivé státy, které
provedly razantní fiskální a monetární opatření, schopné poměrně rychle obnovit
své hospodářství.

Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust