Dorazila korekce, co bude dál? (Týden 6)

Psát dnes o makroekonomických údajích minulého týdne by asi postrádalo smysl. Americké akciové trhy ztratily v uplynulých třech obchodních dnech více jak deset procent a panika, kterou tento propad způsobil, je mimořádná.

Hodnota „indexu strachu“ (VIX) stoupla za jediný den o více jak sto procent. Záměrně jsem nepoužil zavedené investiční slovo „překvapivě“. Poklesy akcií jsou v tisku a ve zprávách analytiků prakticky vždy „překvapivé“. Zatímco růst je něčím jasně daným, skoro až zákonitým. Málokdy uslyšíte větu, že „akcie překvapivě rostly“.

Korekce, které jsme na trhu svědky, z mého pohledu překvapivá není. Ve svých posledních článcích jsem se vyjadřoval v tom smyslu, že bych poklesem cen amerických akcií, které jen v lednu posílily o tolik, o kolik běžné posílí za celý rok, rozhodně nebyl překvapen. Stalo se. Nic neroste do nebe. Dokonce ani ten bitcoin, jak jsme se mohli po jeho uvedení na burzovní parkety přesvědčit…

Před investory teď stojí tři zásadní otázky. První z nich je, zda se jedná jen o korekci, nebo zda se startem února započala také změna současného, již velice unaveného růstového trhu. Podle zavedených pouček pokles o 10 procent ještě neznamená příchod medvědího trhu. Pokles by musel být dvojnásobný. I z mého osobního pohledu se na trhu odehrává již velice potřebná a ozdravná korekce. Změny dlouhodobých trendů a začátek medvědího trhu měl v minulosti vždy na svědomí příchod recese. Ta prozatím, i díky silným makroekonomickým datům, zřejmě na bližším horizontu nehrozí. Globální ekonomika slušně roste, nezaměstnanost je na minimech, průmyslový i nevýrobní sektory jsou v expanzi.

Co je tedy příčinou náhlé slabosti akciových trhů?

Z mého pohledu je to náhled na vývoj zvyšování úrokových sazeb v USA a nedostatek nových pozitivních zpráv. V pátek vystoupil jeden z členů FOMC s názorem, že FED bude muset v roce 2018 zvyšovat sazby zřejmě o něco rychleji, než se původně plánovalo, a odstartoval na akciových trzích výprodej.

Vyšší sazby jsou zpočátku problémem pro dluhopisy. Jejich ceny klesají a rostou pak jejich výnosy. S růstem výnosů a úrokových sazeb rostou také náklady firem na další úvěry. I běžný investor pak stojí před otázkou, zda si koupit dvouletý dluhopis s kuponem těsně nad dvě procenta, nebo akciový index s dividendou 1,85 procenta. U dluhopisu dostanu po dvou letech své peníze zpět a k tomu roční dvouprocentní kupón. U akcií nemám návratnost na dvouletém horizontu zaručenu a dividendový výnos z mé investice je nižší. Prémie za podstoupené riziko je tedy mimořádně nízká.

Co mám tedy dělat?

Předně nejednat s horkou hlavou. Ono se toho zase až tak moc nestalo. Během tří dní vymazal index zisky závěrečného kvartálu minulého roku a také letošního mimořádně zdařilého ledna. Ano, je to dost peněz, o tom nepochybuji. Podívat se na graf indexů z ptačí perspektivy rozhodně neuškodí. Shora je všechno menší a stejně tak je to s tím, co se na trzích v posledních třech dnech odehrává. Pohled z výšky nám ukáže, že zisky US indexů za poslední rok stále přesahují třináct procent. Stále jsme tedy v nadprůměrně silném roce! Někdy investoři zapomínají na základní pravdu (která ovšem v posledních letech moc neplatila), že totiž akcie jsou rizikově orientovaným aktivem a jejich ceny kolísají, a to mnohdy i silně. To, co se děje, není vůbec nic neobvyklého. Přinejmenším prozatím.

Václav Pech, investiční analytik Broker Trustu