Alternativa k hypotékám aneb bydlet se dá i jinak než ve vlastním
„Ceny nemovitostí stále rostou, dostupnost hypoték je po opatřeních České národní banky výrazně menší, sazby jsou vyšší než loni.“ Tyto a mnohé podobné fráze je možné číst v tisku nebo slyšet v médiích. Je ale opravdu situace ohledně bydlení pro mladé rodiny nebo i střední generaci tak negativní? Stačí se trochu porozhlédnout a nezaměřovat se jen striktně na pořízení bytu či domku do osobního vlastnictví a zjistíte, že současný stav sice není růžový, ale také není tak kritický, jak by se mohlo zdát. Alternativou je například družstevní bydlení. Přečtete si komentář úvěrového analytika Romana Bečičky ze společnosti Broker Trust.
Růst cen nemovitostí sice zpomalil, ale nezastavil, takže pořízení bytu vyžaduje stále vyšší a vyšší náklady. Pozitivní informací alespoň je, že hypotéky začaly mírně zlevňovat – v dubnu snížilo své sazby osm ze 14 poskytovatelů těchto úvěrů. Pořídit si nemovitost s pomocí hypotéky se ale stejně nemusí všem podařit.
Důvody jsou známé. Doporučení ČNB na maximální LTV (výše úvěru vůči hodnotě zástavy) vyžaduje po žadatelích buď další nemovitost, kterou by ručili, nebo vlastní zdroje v nemalé výši. Další parametry, které musí banky na doporučení ČNB sledovat, jsou DTI (poměr celkového zadlužení proti celkovému ročnímu čistému příjmu) a DSTI (poměr mezi měsíční splátkou veškerých půjček včetně aktuálně žádaného úvěru proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu). Záměrem ČNB je chránit spotřebitele před nenadálými negativními změnami na trhu hypoték. Z pohledu klientů nebo i některých institucí jde o omezení přístupu k hypotékám, protože klienti musí mít pro získání úvěru vyšší příjmy. Případný další růst úrokových sazeb dostupnost hypoték v takto nastavených podmínkách dozajista ještě více omezí.
Většině výše uvedených omezení se dá vyhnout, pokud zájemce o bydlení nebude trvat na tom, že získá byt do osobního vlastnictví, a to navíc ihned. Dostupnější alternativu nabízí družstevní bydlení, jehož popularita v poslední době stoupá.
Ceny družstevních bytů jsou nižší než ceny bytů v osobním vlastnictví. Družstevním bytem, přesněji podílem v družstvu, není možné zajistit hypotéku, odpadá tedy kontrola LTV. V některých případech není nutné řešit ani DTI/DSTI nebo růst úrokových sazeb. A navíc, družstevní byt po čase můžete u některých družstev převést do osobního vlastnictví.
Podívejme se na nejčastější způsoby získání družstevního bytu. Pro úplnost dodejme, že nepočítáme s tím, že by zájemci o bydlení měli jinou nemovitost, kterou by mohli dát do zástavy na hypotéku.
1) Odkup celého družstevního podílu a následné převedení bytu do osobního vlastnictví (nejčastěji do jednoho roku)
V tomto případě lze z výše uvedených výhod získat snad jen nižší pořizovací cenu bytu. Protože financování je řešeno tzv. předhypotečním úvěrem, který se následně změní v hypoteční, a je tedy třeba kontrolovat jak budoucí LTV, tak DTI/DSTI. Navíc se po dobu předhypotečního úvěru splácí jen úroky, takže ani z pohledu sazeb a zaplacených úroků nejde o úsporu.
2) Odkup celého družstevního podílu bez následného převodu do osobního vlastnictví
Stejně jako u předchozí varianty půjde o nižší cenu nemovitosti a bude se rovněž kontrolovat DTI/DSTI. Výhody oproti předchozí variantě jsou v absenci tlaku na rychlý převod do osobního vlastnictví (některá družstva převod ani neumožní) a absence kontroly LTV, protože tyto družstevní byty (podíly v družstvu) se financují nezajištěnými úvěry. Některé banky (např. Sberbank, Komerční banka a jiné) nebo stavební spořitelny (WSS, SSČS a další) se snaží vyplnit mezeru na trhu v této oblasti a nabízejí nezajištěné úvěry ve výši 1,5 milionu korun, nebo dokonce 2,5 milionu korun. I tato varianta má samozřejmě své mínusy. Je to především maximální výše takovýchto úvěrů, takže se hodí především pro financování levnějších bytů mimo Prahu a velká města. Nevýhodou je také výše úrokových sazeb, která je u nezajištěných úvěrů vyšší než u běžných hypoték.
3) Družstevní bydlení – družstevní financování
Tento způsob se řeší především u nově stavěných bytových domů. Zájemci stačí prostředky na základní vklad, který se pohybuje kolem 25 procent ceny družstevního podílu. Tuto částku může mít zájemce již naspořenou nebo na ni použije úvěr ze stavebního spoření. Úrokové sazby budou přibližně stejné jako u předchozí varianty, ale výše úvěru bude podstatně nižší. Díky tomu zde téměř odpadá problém s DTI/DSTI, samozřejmě ti, kteří již mají jiné úvěry, mohou narazit stále. Také LTV se zde neřeší, protože úvěr nebude zajištěn nemovitostí. A co zbývajících přibližně 75 procent ceny? Tu splatíte formou nájmu, kde nemusíte řešit doložitelnost příjmů, vstupní věk nebo vlastnictví jiné nemovitosti k zajištění. Po doplacení si může družstevník byt, pokud to družstvo umožňuje, převést do osobního vlastnictví.
Družstevní výstavbu začínají podporovat významní developeři a již připravili několik takovýchto projektů, o které byl nečekaný zájem, a tak budou následovat další. Podporovat družstevní bydlení chce i vláda. Pokud to bude možné z hlediska legislativy, tak dotačním programem, pokud ne, tak přípravou zákona. Družstevní bydlení se tak do budoucna může stát zásadním řešením pro obyvatele se středně vysokými příjmy, kterým současná situace na trhu hypoték znemožňuje pořídit si bydlení podle svých představ.
Roman Bečička, úvěrový analytik společnosti Broker Trust